Déšť

24. dubna 2010 v 11:16 | Jasmína |  Básničky
Jasmína




Kapička stéká po okně,
razí si cestu svou,
možná se cítíš podobně,
když bloudíš temnotou.


Kapička byla sama,
už není, je jich moc,
je to skoro ironie,
že ty jsi osamělá a voláš o pomoc.

Kapička byla sama,
už není, je tu déšť,
jak má jenom tvoje duše,
tohle všechno snést?

Kapička, déšť, průtrž mračen,
obloha pláče tolik slzí,
jak jen může někdo pochopit,
že tě to tak strašně mrzí?

Průtrž mračen, v dáli se zablýsklo,
hromy zaduněly,
jsi duše osamělá,
na kterou všichni zapomněli.

Kapičky z nebe padají,
odrážejí se od ramen tvých,
pomalu ti po těle stékají
neměl by být, ale je to hřích.

Poslední kapka dopadla ti do dlaně,
bouřka se brzy pryč poděje,
z vlasů ti kape voda,
ale to, co vidíš, je světlo naděje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | Web | 24. dubna 2010 v 11:32 | Reagovat

Máš originální a zajímavou tvorbu :).

2 pavlli pavlli | Web | 25. dubna 2010 v 19:28 | Reagovat

Moc pěkně napsané ;)

3 Kiki Kiki | Web | 23. června 2010 v 15:18 | Reagovat

Úžasná básnička. Piš někdy i něco veselého.

4 Jasmína Jasmína | Web | 6. července 2010 v 11:27 | Reagovat

[3]: Pokusím se, ale nic nezaručuju :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama